Chytrexův clog

Konec pohadky o tom jak se na blbce stesti usmalo

Takže nazdárek clogísku. Dnes to bude standard, nic přehnaně optimistického, optimismus sem si vybral na roky dopředu. Po naprosto famozních 3 měsících randění s Klárkou nastal kritický okamžik, kdy se začal lámat chleba. Klárka v Praze trpěla, dojíždění lezlo do peněz a co bylo podstatné, já udělal tu největší blbost toho vztahu.. Vyměk jsem a uhnul z mého "jít na ten vztah pomalu". A tak se stalo že si tu Klárka našla práci, a tudíž se sem začala stěhovat. Všecko bylo víceméně jakž takž pohodovka, ale to, jak jisté ctěné čtenářstvo tuší, nemělo trvat dlouho. A taky že ne. Klárka začala vystrkovat drápky a ukazovat její pravé já. A tak se během dvou týdnů z pohodky stalo takové malé soukromé peklo(tm).

Začala se mnou jednat jak bych jí odpadl od zadní části, vyvolávala hádky kvůli každé maličkosti, tzn hádky byly na programu tak 3-4x týdně. A to mi nedělá dobře a je to každý rok horší a horší.. Je možné že se 40kou na krku už začínám fotrovatět, ale prostě když příjdu dom z rachoty, tak neočekávám kravál, ale naopak pohodku. Což nebylo a tím to kazilo permanentně náladu mi, čož se přeneslo na Kláru a to se odrazilo zpátky ke mně a vynásobilo to úroveň mé frustrace a furt dokola. Každý pokus tento stav narovnat nějak dopadl jak letadla z 11.9tý.. Ne moc slavně. Všechny mé logické argumenty byly "jen výmluvy" nebo "nebyly normální" resp "nepřijatelné". Každý další argument neodrazitelný předchozím byl překroucen a použit. A tak to šlo až do vánoc (tuším 23ho), kdy jsem Kláru požádal o mír aspoň přes svátky.. To vydrželo krásné 3 dny a to jen protože jsme se nedokázali shodnout kde a jak vánoce oslavit. TZN každý jel za rodinou a sešli jsme se 25ho a udělali si vánoce spolu.. Ty byly víceméně fajn.. ..ale aby to nebylo tak snadné, tak to byl klid před bouří.. ..a ta přišla 26ho. finální hádka.. ..Kravál, hypertenze si lebedila, tlak jsem měl jak parní lokomotiva v kotli za přičinění schopného topiče.. A něco se ve mně zlomilo.. Asi došla snaha, nebo chuť, nebo prostě jen už pro mě nemělo smysl se snažit dál. Nevím. Fakt je to, že jsem 27ho přišel s tím, že tenhle vztah už přišel o poslední kousek výhledů do budoucna a že bude pro obě strany lepší to ukončit.

Rozhodně jsem nechtěl být za hajzla, i přestože se z Klárky stala hádavá semetrika, i přes to všecko ji mám furt rád. Jen už tu není co zachránit. Měnit ji nechci, nebyla by to pak ta kterou jsem si vybral. A tak jsem ji dal nabídku, že můžem v režimu spolubydlících vydržet vedle sebe aby si mohla projít zkušebkou v nové práci a najít si své místečko kde tomu bude moci říkat doma. Toto bylo 4x s kraválem odmítnuto a poté co jsem ji vyzval aby se teda začala balit, s tím že to takhle bude pro oba lepší, náhle změnila názor a mou nabídku přijala.

Jelikož jsme měli na Silvestorvskou oslavu pozvaných pár lidí, tak jsem čekal, že se dokáže odprostit aspoň na chvíli od všeho a prostě v klidku oslavit. Jak hluboce jsem se mýlil mi v podstatě ukazovala denně. 31.12 na nákupech s kamarády se do mně opět obula, ale já už to moc neřešil. Nakonec jsme se dohodli co se bude dělat, vařit, připravovat atd, nakoupili jsme suroviny atd a jeli k nám vše připravit. Přípravy, předoslavové krmení dopadlo v pohodě, ale v průběhu oslavy Klára musela dávat všem najevo jak je všecko krom včel nahovno, protože včely jsou na med, ale med je taky na hovno. Zalezla do kuchyně a tam zacampila. Nevím proč, nechápu to. Místy se smála, bylo zjevné že se bavila, ale ve finále řekla že oslava stála za prd. Ostatní se bavili, všichni (včetně mě) byli víceméně spokojeni s průběhem.

Po neúspěšném nástupu do nové práce se Klára odebrala k mámě, aby si mohla v Praze pořešit papíry ohledně nástupu do práce. Od té doby víceméně rádiový klid krom pár SMS ohledně toho, že si v pondělí přijede pro věci. A to vypadá jako naprostý konec pohádky. Možná bude ještě nějaká zbytečná výměna názorů. Ale očekávám, že v pondělí odevzdá klíče a zbytek věcí které se nevejdou k ní do auta se budou řešit operativně. Pokud to proběhne v klidu, aspoň si ji budu moct malinko vážit.

Vím že nejsem dokonalý, nikdy jsem nebyl a ani nebudu.. Ani jsem nikdy netvrdil, že bych chtěl být. Chyby jsem určitě udělal, možná i velké, nevím. Vím na 100% jen tohle: Nedokážu žít v "Italské domácnosti". Jedna hádka v měsíci je až moc. Není to nic pro mně, pro fotrovatějícího IT, který po práci potřebuje chvilku klidu. A tím bych se rozloučil, a bando, stay tuned (i když to stejně nikdo nečte) a zas někdy.

PS: Jo a vše nej do roku 2018, hodně štěstí a zdraví všem

Pohadka o tom jak se na blbce stesti usmalo

Nazdar můj výblitníčku, dneska to bude nezvykle optimistické, na starého mrzutého pesimistu. Ale život je poťouchlý hajzlík a hraje si s náma tu nejšílenější komedii jakou by člověk nevymyslel. Ale to snad každý zažil, každý nějak jinak ale zažil..

Jak začít.. ..asi od začátku.. před rokem a něco jsem rezignoval na hry pod linuxem, jelikož ty masturbace kolem mi braly veškerý požitek z hraní.. A v tu chvíli jsem uviděl leták křičící že xbox360 poslední generace s 2ma Forzama Horizon za 4500,-. A v tu chvíli jsem byl v Orlovském euronicsu (Bohumínský byl bez zásob) a držel v ruce krabici jak kráva, zpola vyplněnou vzduchem. Druhá půlka byla značně zajímavější.. Xbox360 s kódovým označením "Stingray" a 500GB diskem. Čas plynul, hry jako Defiance začínaly jít do háje, Forzy téměř splněné... ...a v tu ránu se zmínil můj nej kámoš Radek, že upgradoval na PS4 a tudíž nějaké x360 hry pustí za babku.. ..bylo to trošku jak barterování na tureckém tržišti, ale ve finále jsem se dostal ke GTA5, které se mi jako jediné z celé moderní série GTA líbilo.. A to jen protože má Online mód (story mode je IMO ukrutná nuda, ale to na zápletku clogpostu nemá vliv). Hrál jsem asi měsíc, zkutil kamaráda Ritchieho a jeho bratra aby hráli se mnou.. Kdož tu hru znáte, víte že bez 4členného týmu si neškrtnete. Jste ztracenější než Goro na výhybce před Tokiem. Po dalším měsíci jsem stěží udržoval naději, že se mi podaří najít nějaké schopné čechy k hraní. Potkat čecha je malý zázrak, aby mu bylo nad 18, něco jako vidět duhového jednorožce který sere diamanty na povel. Avšak objevili se 2 češi, přidal jsem si je do XBL friends s tím, že si je otestuji až na sebe narazíme. V tu dobu se mi z ničeho nic objevil friend request od dalšího čecha, který jsem po 3 dnech váhání také přijal.

Po asi 2 týdnech jsem měl čas a viděl jsem ty 2 individua online a jal jsem se příležitosti si je otestovat. Jak všichni jistě čekáte, happyend.. ..ano.. ..očekávalené.. ..ale nekonal se.. Ba naopak.. Opět to byly děti, navíc se snahou mě ojebat jak 85tiletou stařenku. Tak jsem to vzdal, a přepnul jsem se do session s tím tajemným který si mě přidal sám. K mému údivu/překvapení/zděšení nebo jak ten pocit definovat, do nebetyčného kraválu z ingame rádia zvazbeného do chatu se ozývaly 2 české hlasy!! Po drobné korekci nastavení hlasitosti toho zvazbeného rádia pomocí "Doprdele komu tu hraje to rádio tak nahlas!!" se dokonce dalo dotyčné krajany pozdravit. Po asi půl dni hraní bylo naprosto jasné, že sem objevil bílou velrybu. ..dokonce 2 naráz. Dva schopní češi se kterýma je radost hrát. Kompatibilní styl hraní. Postupně mi docházelo, že ten za nímž jsem došel byl celou tu dobu neaktivní, že jeden z těch dvou je vlastně jedna z těch dvou.. Ano, žena, a střílí a jezdí jako profík.. FAMOZITA!!!

Po třech dnech ona dotyčná slečna navrhla sraz, já dodal, že nemám problem poskytnout prostory, lidi byli nadšení, tak jsme se jali plánovat.. Nejdříve ze 4 lidí plánovaných odpadl Maty, pak salmonela transformovala Ritchieho na Pana Maria, putujícího potrubím do fujka levlů.. ..ale z mého pohledu to byla ta nejlepší věc co mě mohla potkat. Sraz se konal, ve dvou, a po asi 10ti minutách jsem měl jasno.. ..tahle slečna je chybějící polovina mé duše, pasujeme k sobě jak 2 sousedící puzzlíky. To že ji miluju, bylo zjevné už před srazem, ale v tu chvíli kdy jsem ji viděl prve a políbil ji, všechno se ve mně změnilo.. Po 6ti letech bytí "happy single" už mi to nepřipadalo jako dobrý nápad, ba naopak. Rázem jsem věděl, s kým chci dožít ten můj podivný, tragikomický život. Ano, přesně, s touhle naprosto dokonalou slečnou. A víte co je zajímavé? Ona to vidí stejně!! FAMOZITA^2!!!

Vše je ještě v začátcích, ale pocitově se známe nejméně 2 životy, vidíme si do srdcí, do hlavy, do karet a jsme z toho víc než nadšení. Děkuji všem mým bývalkám a jiným mým životním karambolům, průserům, úspěchům i neúspěchům za to že mě dovedly do náruče té nej ženské co sem měl kdy šanci poznat. Na závěr jedno zbožné přání: "Už navždy usínat a probouzet se po jejím boku".

Bandoleros kdož sem občas zabloudíte, Stay tuned, já sem třeba zas za dva roky něco zplodím.. Třebas o tom jaká byla svatba:P. (ne, to opravdu zatím není na pořadu dne, ale nezlobil bych se)

PS: Klárko, mé srdce patří jen Tobě.

BA 2011

Čauky clogísku, tak bych tu moh asi zase něco přihodit.. Ale otázka zní o čem. Asi tak nějak shrnu co vše se mi přihodilo. Nebudu to natahovat, protože by to taky mohlo dopadnout jako nějaká střednědlouhá teleblbost typu Ulice.

Tak čím bych asi začal. Už vím.. BA (pro neznalé a ty co nečetli nic víc tak se jedná o festival Brutal assault) je dobré téma.. Rok se s rokem sešel a BA nadešel. Tentokrát sem jel s Kotý (viz předchozí posty) a hodně sem si to užil. Měla jet i Alena ale 3 dny před akcí mě nechala ve štychu a navíc se zachovala jak svině převlečená za kamaráda, čímž mé nadšení z kamarádství s ní dostalo tvrdý zásah ledovou vodou. Zbytek se ji posléze časem podařilo dorazit úplně, takže už ji nepovažuju za člověka se kterým bych chtěl mít co do činění, natož se s ní kamarádit.. Ale už neřeším. Zpět k BA.. Na BA jsem dorazil v úterý abych zabral nějaké rozumné místo pro stan. Což se mi úspěšně povedlo, pak následovala návštěva nádražní restaurace. To se ukázalo jako trošku zklamání jelikož ta skvělá slečna tam již nepracovala. Což sice mrzelo, ale jelikož jsem huba proříznutá víc než zdrávo, brzy jsem tam měl spoustu kamarádů.. Dal jsem nějakých pár pětipiv (svijanská 11ka mňam) a uvedl se do stavu zvaného Ballmers peak, ve kterém se mi posléze podařilo setrvat nějaké 4 dny.. Po uvedení se do vhodného stavu jsem se nechal odvézt do campu, kde jsem potkal osazenstvo Snoopylandu. Pokecali jsme, a oni šli pít.. Já sebral dýmku a jal sem se absolvovat cestu zpět na nádraží kde mě čekali brigádníci z restaurace.. Dali jsme dýmku, pokecali a vůbec nevadilo, že je mezi náma 10 let věkový rozdíl.. Skvělá banda (smekám a posílám pozdrav) se kterou fakt nuda nehrozila. Po odchodu jsem potkal snoopyland, kteří se chystali na druhý tah.. Rozloučili jsme se s tím že se za půl hodiny sejdeme na místě rozloučení. K tomu však z mé strany nedošlo. Jak jsem s dýmkou a 3mi promilemi zapadl do vyhřátého stanu, klaply mi víčka a já usnul s nohama ze stanu. Probral jsem se ráno, v krvi nebezpečně vysoká hladina krvinek, v puse sahara.. Vylezu ven a vedle mě se utábořila banda z Orbis metallum. Sympatičtí lidi. Hlavně Gotrek, Danny1691 a Flash. Ježuru sem viděl jen sporadicky, jelikož nebyl ve stavu zpoůsobilém k opuštění stanu. :D Pokecali jsme a já šel na snídani. Kopnul sem 11 kousků, žízeň polevila, poměr alkoholu a krve se ustálil na sympatické hranici a já byl opět v pohodě. Posléze přijela Kotý, která nemohla jet rovnouz se mnou kvůli nedostatku záskoků v práci. Kolem třetí jsme si zašli pro pásky na ruku. Tohle byl první průser BA, jelikož se ověřovaly všechny lístky a nikdo to nikomu nesdělil.. Vystál jsem si tři řady (třetí za konstantního proudu nadávek směrem k organizátorům) a konečně jsem měl pásek opravňující mě k vlezu do areálu. Třikrát hurá! Další porod byly vratné kelímky které jste mohli vrátit za kupón na průvodci. Kupóny byly 4!! No nic.. druhý průser BA.. Zbytek ale už probíhal hladce.. Klasika.. Chlast, Metal, KOPR.. Poznali jsme skupinku lidí z Prahy a okolí se kterýma jsme strávili s Kotý celý čtvrtek.. Pohoda lidi, Marcel a jeho černá dámská paruka byla zárukou srandy na celý den. (tímto taktéž pozdravuji) V pátek jsem s Gotrekem zašel na oběd a zjistil že je vysoce kompatibilní s mým stylem smýšlení.. A to byl hlavní problém. :D Zašli jsme se podívat do areálu a jali se ochutnat Jägermeistera. No ochutnávali jsme tak hustě, že nám ti roznášeči již neměli co nabídnout z jejich merchandise.. Nabídka, že si koupíme další, když nám slečna podaruje tričko které má na sobě nevyšla, tak jsme akci ukončili. Já se ještě nějakýma dočerpal a pivko na to mě dokonale uspalo. :D Když to sesumarizuju, viděl jsem z BA asi 5 kapel.. Ale byla to pohodka, zvuk luxusní, vše v pohodě. Já si to užil. Při odjezdu jsem od Dannyho nafasoval kalendářík Orbis metallum, s adresou kde se musím regnout.

Po návratu domů jsem se jal zaregistrovat na OM a v zápětí jsem byl vcucnut do záchranných prací na tomto portálu. Ve výsledku jsem se do vany dostal až v pozdních nočních hodinách. Ale rozhnodně to nebyla marná práce, portál už běží víceméně stabilně a stížnosti lidí nepřibývají. Rozhodně jsem rád že mě osazenstvo přijalo. Super lidi, super pokec a témata.. Nestěžuju si.

No a ještě bych měl jednu věc o které bych rád napsal.. Ale jelikož to ještě není 100% tak to sepíšu pak.. Dík za čtení a jako obvykle stay tuned

O zivote, Koty, chlastu, BA a tak dale

Sedím si zrovna takhle na druhé ranní ze tří v řadě, sosám hodně přeboostované "Chun mee" (pro neznalé, zelený čaj) a už mi z toho začíná zelenat i krev. Je to dneska celkem pohodová šichta, je půl deváté, dvě a čtvrt hodiny do oběda, všecky tickety jsou rozdělené mezi lidi a na mě se naštěstí nedostalo, Tím vším chcu říct, že ač nenávidím ranní šichty, dneska mi ani moc nevadí tady být. Teda pominu-li fakt že jsem musel vstávat jak debil ve 3/4 na šest.. Ještě že jsem v tom nebyl sám. Kamarádka taky vstávala aby si mohla vylítat papíry ohledně VŠ atd.. Rozhodně s ní soucítím. Vstávat uprostřed noci fakt není nic moc..

Nevím proč vůbec sem dostal chuť clogovat, nevím o čem bych měl clogovat, ale podstatné je že sem přemoh svůj KOPR a cloguju.. Ok, pojměme tedy tenhle clog pojmout jako uvolnění bordelu z mé dutiny lebeční. Pokud se Vám nechce číst další můj duševní katar, tak se vám ani moc nedivím.. Ale já budu doufat, že se trošku rozepíšu a že to časem chytne nějaký děj, náplň a ty ostatní zbytečnosti na které většina blogerů dneska kašle.:D

Už jsem, dlouho nic nestvořil, takže teď mám dost témat o čem bych mohl něco napsat. Například za posledních pár měsíců sem kolem sebe udělal řádnou čistku, odcvrnkal jsem od sebe lidi a ostatní tvory se kterýma jsem ve svém životě nebyl spokojený, navštívil jsem poprvé za 6 let mou skvělou kamarádku Kotý, užil jsem si dokonale fesťák Brutal assault kde jsem si zamiloval úžasnou Svijanskou 11ku (8 kousků k snídani a bylo to super), stihl sem se padnout do pasti citů a následně být ponechán na pospas vlkům (ano myslím klasické kopačky). Prostě hektiš, hektiš hektiš.. Ale co, aspoň ten život jede, aspoň to není ten klasický šedý, dlouhý a od sraček pomazaný toaletní papír života..

O čem tedy začít.. Asi o návštěvě Kotý v Budějicích.. To sem se takhle nějakým způsobem před pár lety zkamarádil s hodně super ženskou, která si říká Kotý. A tehdy jelikož měla nějakou smutnou náladu sem se rozhod že za ní dojedu.. Rozhodně to byl jeden z nejkrásnějších dní mého života. Dojel jsem do Budějic, odbyl jsem si chvilku čekání (což ve výsledku vůbec nevadilo) a pak se setkal s hodně šarmantní a okouzlující slečnou. To že je mírně tišší jsem kompenzoval já svou nezavřitelnou trollí tlamou. Zašli jsme do čajovny, zkamarádili se s obsluhou a vykouřili dvě dýmky, dali pár čajů a zabili velkou část večera. Po evakuaci čajovny nás čekala tzv "Tour de bar" kde jsem posléze zjistil že Budvar vyrábí "Kroužek". Asi teď koukáte jak trubky (přesně tak jak jsem na vrchní koukal já). Oke tedy.. ..vězte že se jedná o luxusní kvasnicové pivko. Pochutnal jsem si. Co víc si obyčejný troll může přát než večer s úžasnou ženskou, prokládaný dobrým pivkem, skvělým čajem, dýmkama a umocněný skvělou obsluhou všude kde jsme zapadli. Prostě perfektní večer. No večer. Spíš by se hodilo upřesnit, že jsme začali nějak kolem půl šesté a končili nějak kolem čtvrté ranní. Na tenhle den nikdy nezapomenu. Důvodů je mnoho, ale ty hlavní jsou krása a šarm společnice a to, že se mi povedlo jí hodně zlepšit náladu, Troufám si tvrdit, že jsem jí náladu téměř otočil o 180 stupňů. Navíc jsem dokázal že jsem cvok co dokáže naplánovat jakoukoli akci do tří dnů.:D Celá tahle akce i po několika měsících ve mě zanechává spoustu hdoně dobrých pocitů.

Teď bych rád napsal něco o fesťáku Brutal assault (dále jen BA). Na BA jsme jeli už v pondělí, protože jsme měli (správné) tušení, že v úterý jak se to začne plnit, už nebude snadné najít dost míst pro všechny. V tomhle jsme se naprosto trefili, ale nebylo nám to nic platné protože Snoopy s bandou se rozhodli ukempit v CHKO což na nás bylo až moc velký hazard. Možnost pokuty 12tisíc mě nenaplňovala adrenalinem, spíš to smrdělo neplánovaným zhatěním celé akce. Ihned po příjezdu do Jaroměře jsme já a Alena shodili bágly u posezení před nádražní restaurací. Po zjištění, že v dané restauraci mají skvělé, luxusně natočené pivko jsme neodolali a nějaké 4 kousky do nás padly s hlasitým zasyčením. Následně jsme zjistili že zde rozvážejí jídlo po celé Jaroměři zdarma čehož jsme (den na to) řádně využili a v den na to si na 3 dny objednali dovoz jídla před camp. Porce byly dostatečné, kvalita špičková a cena byla víc než přijatelná.. Luxus.. O starost méně.. Postavili jsme stany navzdory rozmarům počasí a nastal čas si užívat. Poslední starostí bylo jak se střepat 2 lupenů co jsem měl navíc.. O jeden se postarala fajn holka a skvělá kamarádka s kódovým označením "Jahůdky" a o druhý projevil zájem na poslední chvíli dorazivší kamarád Snoopyho. Nakonec se toto ukázalo jako spásné řešení, protože jsem na peníze co mi hezky hajaly na kontě nemusel ani sáhnout. Z prachů za lístky (+ to co mi leželo ve šrajtofli) sem pil, žil a pařil celé BA. No v úterý nastalo seznamování s Jaroměří, nákup věcí které němělo cenu tahat a na které se zapomělo (klasika: příbory, něco na žhavení uhlíků do vodárny atd). Po sehnání potřebných věcí, zvládnutí několika pivek (něco přes jedno pětipivo), objednání dovozu jídel, zkamarádění se se šéfkou nádražní restaurace (skvělá to žena, čímž ji vzdávám hold a pozdravuji) dorazila na nádraží Jahůdky. Přivítali jsme se, dali sme nějaké pivko (ano ooopět:D) a taxíkem jsme se nechali hodit do campu.. Kdo by taky chodil takovou štreku (4km) s nákupem a báglama, když taxál stál do campu kilčo. Na akci na kterou si vyhradím rozpočet něco přes pětilitr to vážně řešit nehodlám. Ve středu otevřeli areál, tak jsme si zašli pro pásky na ruku, pytle na odpadky a visačku na krk s mapkou a stručným programem, vyměnili si nějaké prachy za žetony (ano v celém areálu se prachy nepoužívaly) a po 2 hodinách čekání na produkci jsme to já a Jahůdka vzdali a šli zpátky do campu. Tam padla nějaká dyýmka a hodně pokecu. Pak už se vše seběhlo strašně rychle (včetně zakoukání se do Jahůdky), že nemá cenu to blíže rozpisovat.. prostě to bylo metal, chlast, dýmky a nebetyčný KOPR... Po odjezdu z Jaroměře jsme ve vlaku narazili na 4 ostraváky v rozmezí 17-21 let a jelikož mi zbylo moc (sedmička) Finlandie, tak jsem jim nabíd.. Výsledkem bylo to, že za 2 zastávky bylo po flašce a my měli každý po 2-4 promile v krvi. Luxusní cestu nám ztěžovala průvodčí, které se náš alkoholový dýchánek ani trošku nezamlouval. Ale asi Vám je jasné, že my ji měli docela u prdele..:D Pak už to bylo všecko tak nějak nezáživné, tak jen dodám že zakoukání do Jahůdky následně po nějaké době zkončilo. To by byl zhruba BA v kostce.

Poslední co bych rád zmínil, je ta čistka lidí a tvorů v mé blízkosti. Pořád jsem nějak nebyl spokojený s tím jak se ke mně někteří chovají. Napětí stoupalo geometrickou řadou a po čase jsem to nevydržel, a pár lidí poslal bez pardonu do prdele nejtemnější... První kolo nebylo dostatečné tak nastalo kolo druhé, neméně úspěšné než kolo první.. Výsledkem je, že mám kolem sebe sic minimum lidí, ale o to víc vím, že se na ně mohu spolehnout.. Ten úklid mi dal hodně.. Získal jsem drahocenný volný čas, klid, a zbavil jsem se zbytečných hádek a stresování.. Možná to je kruté, možná (určitě) jsem hovado.. Ale tak nějak podvědomě od lidí očekávám respekt stejný jaký projevuju já jim. Jsem docela odolný, ale nenechám si nasrat na záda.. Prostě a jednoduše, bylo to potřeba..

To je asi tak vše co mou kebuli tížilo..Teď když jsem tady vyklopil ten svinčík co se mi v hlavě válel, tam můžu zase ponechat vákuum a užívat si své bezstarostné zkaženosti. Pokud jste to dočetli až sem, smekám před Vámi, protože tenhle duševní katar bez ladu a skladu se může negativně projevit na psychickém zdraví slabších jedinců.. Ale I to je asi potřeba.. Vychovat si otrlé čtenáře, kteří zkousnou ať už tady vyzvracím cokoliv. Takže ještě jednou dík za přízeň a stay tuned.

Jak mi failnula pitka

Tak sem se zase rozhodl trochu popsat moje dění v posledních dnech, týdnech a měsících. Bude to taková směska všeho co mě těší, sere, prudí, prostě můj běžný clogpost. Zrovna si sedím sám na první víkendové 12ce ranní (kolega paří na rodinném mecheche), hraje mi tu Tlustá Berta, před chvílí tu byl náš milý Team Leader pro věci co si zapoměl v kanclu a po jeho evakuaci už zas nemám co dělat.:) Takže si prostě krátím čas psaním.

Za poslední měsíc se toho událo. Stihl sem poslat ségru do prdele za její chování k mé osobbě, stihl sem pár dalších lidí poslat tamtéž. Občas si říkám, že tam musí být hodně těsno když tam posílám toliko lidí měsíčně.:D Ale zas to snad tak hrozné nebude. Posílám tam lidi jen v nejnutnějších případech a občas to může mít i pozitivní efekt. Nechci to zakřiknout ale od bouřky kterou vyvolalo moje poslání ségry do ..., se paradoxně doma vzduch pročistil a je víceméně klid.. Po třech měsících!! Jupíí.. Tohle bylo hodně pozitivní a udělalo mi to velkou radost. Hodil sem se po delší době do klidu a je mi zas fajn. Dokonce i dýmku už dokážu občas vysadit.:) Je to famozita todlencto.

Dneska je to druhý den v řadě kdy jsem ve velmi high náladě, způsobené prokecáním celého dne s jednou okouzlující bytůstkou. Když si s ní povídám, je mi všecko jedno, problémy se zdají menší a obecně je mi strašně fajn v její blízkosti. Je mi fajn i když jiní lidi se mi snaží moji náladu zkurvit jak jen to jde. Dnes ti nasírači opravdu nemají šanci i když jsou strašně snaživí. Dokonce ani věc z nadpisu mě nevytočí. Měli jsme v plánu jít s kolegou na pivko mezi odpoledníma, přespat v kanclíku a rovnout jít na druhou ranní 12. Do doby než Jirka zjistil, že se musí účastnit mecheche doma bylo vše pevně dané, což se ukázalo jako nefinální rozhodnutí. Posléze už to bylo tak, že se Jiří zdejchne a půjdeme na to pivo a následně to bylo tak, že mi přes Jabber dá vědět zda ano či ne. Mno naděje že se ozve mizí s každou minutou kdy se blížím ke konci směny. Mno a vzhledem k faktu, že mi šichta končí za 2h je šance minimální. A to je asi tak vše. Tohle je přesně to, co bylo avízováno v nadpisu. A sice, jak mi failnula pitka. Vím, že tento clogpost byl slabší, ale já prostě musel vykřičet ze sebe do světa jak skvělou náladu mám. FAMOZITA!!! Tak čustě lidi a stay tuned. Snad ze mně zas něco někdy vypadne. EDIT: Tak Jiří se právě ozval, ale mezi tou dobou už na mě padla (z té nečinnosti tady) nesmírná únava, tudíž jsme tu akci nechali na někdy. To jen upřesnění, abych někomu nekřivdil:)

Fajn den

Tak dneska mám zase psavou náladu. Celý den stojí za p**u 90tileté ženské, na co hrábnu se mi pod rukama rozsype. Ráno upgrade RAMky na mátině compu. Přidání 768MB RAM mělo údajně za následek větší trhavost systému, po cestě do práce mě jeden kretén ve Felicii nažďuchal na kraj tak, že jsem škrtnul zrcátkem o zaparkované auto. Nutno uznat že plechy jsou OK, jen je zrcátko trochu povolené. Zrcátko oné inkriminované škrtnuté modré Fabie na tom bylo o něco hůř jelikož šlo opačným směrem než se sklápějí. Tohle bylo asi jediné pozitivum dneška. Jinak vážně horor. Sedím si takhle v práci, hlavu mi rentgenují 2 přesvícené DELLí LCD, na frontě se vrství spam od IFů a Illmarinenů a je jim fajn. To že já s těmito servery neumím ani prd je jim vcelku jedno. Spamují si vesele dál, počet tiketů utěšeně roste a já si tady vylívám hlavu abych se z toho co se dneska děje nezbláznil.

A to začátek šichty vypadal tak slibně. Na (severní) unixové frontě klid až nezdravý, Jindra se Standou (mí kolegové) soutěžili o každý volný tiket a byla prostě pohoda. Do cca 3/4 na pět jsem seděl v kanclíku a kecal se Standou který čekal až se mu ozve známý. Sotva však opustil kancl, začalo se vše neuvěřitelným způsobem srát. Přišel hodinový tiket z jednoho z nejkritičtějších serverů od "lékárníků" se kterým bych nehnul ani kdybych se na hlavu stavěl, jelikož bylo ještě před pátou, dalo se tento tiket strčit rovnou do Švédska. V tu chvíli se mi seknou ty pos**né XPčka. OK tedy. Reboot virtuálky proběhl docela svižně, čas se blížil neúprosně páté hodině odpolední a ten šáhlý office comunicator ne a ne najet. Při pohledu na hodiny jsem čím dál víc trnul zda tam ještě někdo bude. V tu chvíli ten majkrošoustí bastl nastartoval a já úspěšně odchytil odcházejícího švédského kolegu, sděluju mu že se na "lékárníkovi" stal průser s databází, zda jim můžu ten tiket poslat. Zcela logicky se mě ptá na číslo tiketu jenže program na správu tiketů nechce nastartovat, kolega celý netrpělivý a (nedivím se mu) vychlámaný z toho jak blbý den mám, čeká na číslo tiketu. Konečně se ten program nastartuje, já podávám požadovanou informaci kolegovi, narychlo doplňuju worklog informacema které jsem do něj nestihl vložit před pádem XPček.. Kolega potvrzuje že tohle potřebuje odbornou péči, odesílám tiket do Švédska... kolega potvrzuje příjem... ...ufff to bylo na těsno... Tohle se povedlo fakt o sekundy.. Sotva se podívám znova na frontu, vidím druhý tiket z Illmarinenu. OK fajn.. mžourám na něj jak žába v prachu, report toho co je špatně v tiketu kolem pojmu samovysvětlující ani v ponorce nejel, fajn.. super.. Miluju svou práci.. Najednou se vyskytne pomoc v podobě ICQ zprávy od kolegy který mě po šichtě střídá. Táži se ho, dostávám odpověď. Super další tiket z krku..Joo fajn, to jsem ještě netušil co mě čeká hezkého dále.. Pro změnu se rozhodl spamovat jiný Ilmarinnen a s ještě větší kadencí. Fajn je jedna věc.. nejsou to hodinové tikety, jedná se o dočasný problém, tudíž nechávám tyhle tikety otevřené a vyřeším je až na konci šichty. Je to jediný způsob jak to zvládnout jelikož jeden otevřený tiket se podruhé neotevře. Už teď mi je líto kolegy jdoucího na noční směnu. Vážně mu nezávidím ani trochu.

Ale čas mé směny se neúprosně žene ke konci. Během půl hodiny je tu vysvobození v podobě kolegy, už to nebude takové psycho one man show. Konečně budu moct povolit tu ostražitost, odzívat si svoje, sednout do auta a odsršet domů. Už se těším až si nabiju dýmku a ona mi exploduje do xichtu. Opravdu už ode dneška nečekám nic dobrého. Snad se mi po cestě domů nestane nic co by mělo fatálnější následky než bolest hlavy (ta už je in progress) a pár střepů v držce a saze na plicích. Ale můžu být happy. Je to přesně den ve smyslu Carpe diem. Od A do Z využitý.. Tak se mějte, vy stateční, kteří jste se pročetli až sem. Snad se domu dostanu a někdy zas něco vydávím na svůj clog. CYA

O tom jak segra rodila a mi to bylo gaza

Heh tak tady sedím, je 8 ráno posledního dne v roce a já ještě nespal.. Sedím kouřím jednu vodárnu za druhou, kecám s kámošem na Jabberu a speeduju se Nai Xian čajem. A proč že to nespím? Protože se mi jednoduše nechce. Seděl sem tu i ve dvě ráno, kdy ségra zahlásila že jí praskla voda. Ani tato událost mě nevytrhla z mého klidu. No sem strejda a je mi to fuk, hlídat to stejně nebudu, musel bych to zabít. Je s podivem jak moc v klidu jsem po tom co jsem pomalu prospal 4 dny marod. Nebolí mě hlava ani žaludek, neserou mě žádné depky a celkově jsem v naprosté pohodičce. Nevím proč. Možná proto že mě dnes čeká Silvestrovská Absinth party u kolegyňky Verči z WinServ teamu. Jooo jooo, bude to zas šílená pařba, už to cítím v kostech. Těším se jak kojenec na prso což je u mně v poslední době kdy sem rezignoval na všecko krom chození do rachoty můj malý zázrak. Krutá bude ta 12ka noční kterou mám už 2ho:). Jak říkám těším se.. Těším se na pařbu, na fajn lidi, na tu malou bestii Sinu (Verčina půlroční pitbullka) na dýmku s kámošema a na Absitha. A taky se těším do práce po skoro 2 týdnech dovolené, kterou jsem si dopřál po půl roce.

Ale rád bych se vrátil k tomu o čem sem chtěl trochu napsat. A tudíž ségra. Nastěhovala se k nám na svátky aby to měla blíž do ostravské porodnice. Nějak mi to je gáza, rozjet pro mi APčko aby měla na notesu taky přístup k netu nijak nebolelo a dál se nějak míjíme. Já sedím a IRCuju jak najatý, matka skáče kolem ségry, otec paří NFS Undercover na playstationu a vládne rodinná "pohoda". Nestěžuju si (už). Ale ten rozruch ve dvě ráno mě po půl hodině vytáhl z mé Geeky nory. Ano opravdu sem vstal od compa! A dokonce se šel podívat co se děje. Věc prostě nevídaná - Chytrex odtrhnuvší se od IRCu a svého milovaného trackballu který sem si naježil pod stromeček (finančně to solvnuli rodičové). Tedy, vylezu z nory, koukám ségra obalená ručníkem lítá po bytě s tím že ji praskla voda. Já dostal megamasakrový výtlem s tím jak ségra umí oslavit Silvestra a jal se její budoucí dceři vymýšlet jména.. Všechy moje nápady byly ihned smeteny ze stolu s tím, že to bude prostě Nikola. Nevím co je špatné na jménech Věnceslava, Gertruda, Mercedes, Aurora či Zbraslava. Mi příjdou krásné, Vám ne?:D Jediné co mě docela překvapilo bylo to že mě to v mých 28mi letech rozesmálo místo aby to vzbudilo nějakou touhu po rodině.. Po této eskapádě jsem byl vypoklonován zpět do nory, abych se jim pod nohy nemotal (v čemž jsem naprostý Master).

Tak tu sedím doteď, stihl jsem s kámošem vyměnit pár KB textu, stáhnout další vodárnu, vypít litr a půl čaje, sežrat rybí salát a dostat chuť na další vodárnu. Ale v hlavě mi krouží pořád to, proč se nedostavil nějaký pud který by mi řek že by bylo na čase mít taky rodinu. Asi jsem moc cynik, realista, parchant.. Who cares.. Je mi to v podstatě jedno, jen mi to leží v hlavě. A nějak sem si řek že když už mám ten můj überkhuul clog, že bych moh něčím přispět. tak jsem to udělal a snad jste utrpěli jen malou újmu na duševním zdraví při čtení tohoto mého duševního kataru. Tož sa majte a zas někdy něco splodím (ne dítě to nebude). A to není výhružka.. fakt ne:D.

Jak jsem compilil clog

Strastiplná cesta spuštěním mého vlastního clogu započala návštěvou serveru penguin.cz, kterýžto jsem procházel v naději, že na něm naleznu utility na převod Palm OS (tm) pdb formátu na nějaký běžně čitelný linuxový formát. V klidu jsem si procházel recenze na kvanta užitečného, neužitečného, zbytečného a jiného softu až jsem narazil na odkaz na sourceforge.net, kde se nacházel právě clog. Když jsem se dočetl že je to založeno na adresářové struktuře a "C"éčku, v tu ránu jsem věděl, že to je přesně ono co už nějaký ten pátek hledám.

Tudíž jsem si stáhl zdrojáky, rozgzipoval a přečetl si velmi krátké README. V něm stálo že pro konfiguraci stačí modifikovat config.h. Tak jsem do něj nakoukl, upravil mime na hodnotu ve kterém chci tento clog provozovat a poprvé zadal ono inkriminované gcc -lfcgi clog.c. Kompilace proběhla bez problémů, nakopírování do složky s webem taktéž, a vytvoření základní struktury už taky rázem nebyl problém.. Díky mé preciznosti při nastavování apache2 mi ubyl problém s rekonfigurováním webserveru. Vystačil jsem si rázem s vytvořením jednoho .htaccess souboru a povolením CGI. Tím nastal čas na první spuštění.

Po spuštění clogu jsem se zděsil. Autor byl pravděpodobně masochista nebo naprostý fanatik. Clog generoval XHTML 1.1 což se mi moc nezdálo. Tudíž nastala fáze 2. upravit přímo v céčkovém prográmku hlavičku kterou to generuje na cokoli přijatelnějšího. Rozhodl jsem se pro mou nativní verzi XHTML 1.0 Strict. Úprava byla docela intuitivní, získání si potřebných parametrů taky, takže nebyl moc problém.. Jediné co mě zarazilo, byla absence metatagu s definicí kódování, což se nelíbilo Firefoxu. Dopsání této pasáže byla docela taky banalita a právě proto se nyní můžete kochat tímto skvělým clogem. Tímto děkuju vývojářům za docela nadějný projekt, který může časem být hodně skvělým pomocníkem všech majitelů domácích webservů a příznivců (až nezdravého) minimalismu.

PS: Ještě mě čeká pár úprav tohoto kódu, ale to už jsou jen banality vázané na použitelnost a customizaci vzhledu podle mých představ. Pak už jen zpatlat nějaké rozumné CSS a mám vystaráno.